Posuzujeme těchto 10 základních životních potřeb: mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost.

U dětí do 18 let posuzujeme pouze 9 základních životních potřeb (neposuzujeme péči o domácnost).

1. Mobilita představuje pohybové schopnosti, tj. schopnost stát, vstát, sednout si, změnit polohu, chodit apod. Posuzujeme, zda s využitím pomůcek (mohou být berle i protézy) ujdete po rovném terénu delší vzdálenost, jestli jste schopni chůze po schodech, jestli otevřete a zavřete dveře apod.
2. Orientace souvisí se smyslovými a duševními schopnostmi vidět, slyšet, vědět (co je za den a kde jste) apod. Ke zvládání orientace vám mohou pomoci i některé pomůcky, např. naslouchátka nebo implantované neuroprotézy apod. Tuto potřebu vždy uznáme úplně a trvale neslyšícím nebo nevidomým lidem, protože v této oblasti potřebují cizí pomoc.
3. Komunikace zahrnuje dorozumívací schopnosti – nejen mluvit srozumitelně, ale také chápat, co druhý říká, a dále rozumět základním obrazovým symbolům (např. označení WC, světla na semaforu) a zvukovým signálům (např. klakson auta) apod. Tuto potřebu nelze zvládat v přijatelném standardu, když člověk čte například pouze prostřednictvím Braillova písma, má poruchu artikulace s nesrozumitelnou řečí anebo je úplně nevidomý či neslyšící.
4. Stravování je schopnost se najíst a napít, ale také si nápoj nalít, stravu rozdělit na menší kousky, přemístit ji na místo konzumace, jíst a pít v obvyklém denním režimu apod. Tuto potřebu nelze zvládat, když člověk nemůže používat svoje ruce, když musí potravu přijímat žaludeční/jinou sondou s pomocí druhé osoby anebo když mentální postižení či demence způsobují, že nezvládá stravovací a pitný režim.
5. Oblékání a obouvání zahrnuje nejen schopnost se obléct, svléct, obout a vyzout, ale také rozeznat rub a líc, vybrat si oblečení a boty podle počasí, obout se před vycházkou, vysvléct se před použitím WC apod.
6. Tělesná hygiena je schopnost se sám omýt, osušit, učesat, vyčistit si zuby, oholit se a přitom si sám pustit a zastavit vodu, připravit si vanu apod. Tuto potřebu vždy uznáme jako nezvládanou, když člověk nemůže používat své ruce.
7. Výkon fyziologické potřeby znamená, že včas dojdete na WC, následně se očistíte apod. K tomu potřebujete smyslové, mentální, duševní a tělesné schopnosti. Tuto potřebu uznáváme vždy, když člověk potřebuje pomoc při vyprazdňování (např. dočasně stomici apod.).
8. Péče o zdraví je schopnost dodržovat stanovený léčebný režim, rehabilitaci, používat potřebné léky a pomůcky, rozpoznat zdravotní problém (např. drobné poranění, nevolnost, bolest, teplotu) a zajistit si pomoc. Pokud člověk není například fyzicky či mentálně schopen užívat sám a pravidelně léky, provádět rehabilitační cvičení nebo si aplikovat injekce, tuto potřebu uznáme.
9. Osobní aktivity zahrnují schopnost stanovit si a dodržet denní program, vyřizovat své záležitosti, plánovat své osobní aktivity, navazovat a udržovat vztahy s druhými lidmi apod. Potřebu uznáme lidem, kteří vůbec nerozumí všeobecnému dění nebo potřebují osobního asistenta, aby mohli pracovat nebo se zapojit do volnočasových aktivit, případně dětem, které potřebují individuální výuku v domácím prostředí, anebo pokud jejich zdravotní stav vyžaduje nepřetržitý dohled.
10. Péče o domácnost znamená schopnost hospodařit s penězi, jít si nakoupit, uvařit jednoduché teplé jídlo nebo čaj, zapnout vařič, umýt nádobí, vyprat si, udržovat pořádek apod. Tuto potřebu uznáme lidem, kteří mají např. těžkou poruchu nosného a pohybového ústrojí, těžký úbytek fyzických schopností, těžké duševní či mentální poruchy spojené se ztrátou kontroly reality nebo sociální dezintegrací apod. Tuto základní potřebu hodnotíme od věku 18 let.