Velmi důkladně pročteme lékařský nález, lékařské zprávy a profesní dotazník. Zajímá nás nejen vaše diagnóza, ale především to,

• jestli je váš zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý,
• jestli narušil vaše tělesné, smyslové a duševní schopnosti,
• jaký je jejich dopad na vaši schopnost pracovat či studovat (u dětí do 18 let),
• jak moc poklesla vaše pracovní schopnost,
• jestli je váš zdravotní stav stabilizovaný (ustálený), nebo se může změnit,
• jak jste se svému zdravotnímu postižení přizpůsobili,
• jestli můžete i přes své postižení nadále využívat své vzdělání a kvalifikaci nebo jestli jste schopni se rekvalifikovat a uplatnit se v pracovním životě jinak,
• jestli své jedinečné a neocenitelné znalosti a zkušenosti můžete používat i nadále ve svém současném nebo jiném zaměstnání,
• jestli jsou vaše schopnosti narušené úplně, částečně, trvale nebo dočasně,
• jestli se může váš zdravotní stav ustálit/stabilizovat,
• jestli používáte pomůcky a jak vám pomáhají,
• jestli vám umí současná medicína pomoct.

Snažíme se pochopit, jak se vám s postižením žije.

Po posouzení vašeho zdravotního stavu vždy vydáme posudek o invaliditě, který vám zašleme do vlastních rukou.

Co znamená „dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav“?

Dlouhodobě znamená, že váš zdravotní stav podle nejnovějších poznatků lékařské vědy trvá nebo pravděpodobně bude trvat déle než jeden rok.

Nepříznivý znamená, že váš zdravotní stav omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, které potřebujete, abyste mohli vykonávat svou práci.

Co znamená „pokles pracovní schopnosti“?

Pokles pracovní schopnosti znamená, že se snížila vaše schopnost pracovat ve srovnání s dobou před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. U dětí do 18 let se tím rozumí schopnost připravovat se na budoucí povolání.

Hodnotíme ty schopnosti, které vám umožňují vykonávat vaši práci.

Schopnosti posuzujeme s využitím obvyklých facilitačních pomůcek – to jsou pomůcky, které vám umožňují se svému zdravotnímu stavu přizpůsobit, například brýle, hole, nástavce, držáky apod.

NAPŘÍKLAD jak slyšíte s naslouchátkem nebo jak se vám chodí s protézou.

Co jsou „tělesné, smyslové a duševní schopnosti“?

Tělesné schopnosti posuzujeme podle věku konkrétního člověka, jeho kondice a postižení. Posuzujeme například pokles jeho svalové síly, pohyblivosti kloubů nebo páteře a jeho vliv na pracovní schopnosti při použití pomůcek.

NAPŘÍKLAD osoba s těžkým omezením pohyblivosti páteře a/nebo kloubů nemůže pracovat jako dělník na stavbě, ale může s určitým omezením pracovat třeba ve skladu. Lékař s postižením úchopu ruky nemůže operovat, ale může pracovat v jiné odbornosti. Člověk, který ztratil schopnost se pohybovat samostatně a je upoutaný na vozík, může pracovat, pokud se mu jeho pracovní místo přizpůsobí a upraví.

Smyslovými schopnostmi, které jsou významné pro práci, jsou především zrak a sluch, ale také čich, chuť nebo hmat. Jejich ztráta může výrazně ovlivnit pracovní schopnosti. Poruchy smyslů bývají často spojeny s jinou nemocí, např. cukrovka s polyneuropatií (hmat) a retinopatií (zrak). Jsou pak komplikacemi, jejichž dopad se pro pracovní schopnosti hodnotí s pomůckami.

NAPŘÍKLAD řidič může řídit jen s brýlemi/kontaktními čočkami, vychovatel musí v práci používat sluchadlo apod. Nároky jednotlivých profesí se mohou lišit, nelze to zobecnit.

Duševními schopnostmi se myslí zhoršení nebo ztráta paměti, schopnosti plánovat, ale také schopnosti vnímat svět kolem sebe, zvládat různé úkoly i další rozpoznávací (kognitivní) a sociální schopnosti. Jejich rozsah a vliv na pracovní schopnost musí být ověřen testy a vyšetřeními.

NAPŘÍKLAD lidé s demencí nebo chováním, které vyžaduje náročnou péči, mají obvykle sníženou až nulovou pracovní schopnost. Ovšem lidé s duševní poruchou nemusí mít omezenou pracovní schopnost, když je jejich stav stabilizován pomocí léčby. Pokud mají omezenou výdrž, mohou pracovat na zkrácený úvazek. Bezchybné duševní schopnosti vyžadují profese, kde zaměstnanec zachází se zbraní nebo má zodpovědnost za druhé lidi.

Proč posuzujete mou kvalifikaci?

Posuzujeme, jestli své vzdělání a kvalifikaci nebo své nabyté znalosti, zkušenosti a schopnosti můžete používat ve svém současném nebo jiném zaměstnání. A pokud ne, jestli se dokážete rekvalifikovat.

Pokud vám zdravotní důvody neumožní pracovat v původní profesi, posuzujeme, jestli můžete pracovat v jiném zaměstnání.

NAPŘÍKLAD tlumočník, který po úrazu nemůže komunikovat s lidmi, může svou znalost cizího jazyka využít jako překladatel knih. Nebo učitel, který přišel při nehodě o nohu, se může po nějaké době vrátit ke svým žákům a své vědomosti jim opět předávat.

Je posudek objektivní?

Abychom zajistili objektivitu při posuzování, vycházíme zpravidla a pouze z lékařských zpráv vašeho ošetřujícího lékaře a specialistů. Právě odborní lékaři dokážou nemoc detailně vyšetřit, nejlépe identifikovat a často s pomocí moderních speciálních přístrojů rozsah konkrétní nemoci popsat.

Může se stát, že některé lékařské zprávy dvou různých lékařů dojdou k naprosto odlišným závěrům. V těchto výjimečných případech objednáme další vyšetření u lékaře specializovaného na vaše postižení.

Naším úkolem je váš zdravotní stav poznat a zhodnotit jeho dopad na vaši pracovní schopnost.

Předvoláte mě k vyšetření u posudkového lékaře?

Ne vždy. Váš zdravotní stav posuzujeme podle toho, co napsali vaši doktoři.

Pro řadu z vás by byla povinnost se k nám dostavit také vyčerpávající nebo náročná. Většina zdravotních postižení je navíc natolik komplexní, že by nebylo možné je při osobním setkání s vámi objektivně zjistit a kvalifikovaně posoudit. Lékařské zprávy nám umožňují získat řadu podrobných a dostačujících informací o vašem postižení. Proto vás zbytečně nezatěžujeme a na osobní setkání zveme zcela výjimečně, když najdeme v lékařských zprávách nesrovnalosti nebo je potřebujeme ověřit a mít jistotu. Na osobním setkání vás pak osobně vyšetříme.

Zajímá vás, jak se cítím?

Ano. Jak sami vnímáte svůj zdravotní stav, nám popíšete v profesním dotazníku. Zajímá nás, jak sami své postižení vnímáte, jak s ním dokážete žít, jestli se mu umíte přizpůsobit a celkově jak velkou je zátěží především ve vašem pracovním životě.

Co když mám více postižení?

Určíme „hlavní“ postižení zdravotního stavu, které nejvíce snižuje vaši pracovní schopnost. Snížení pracovní schopnosti za jednotlivá postižení nesčítáme. Můžeme však zohlednit „další“ závažné skutečnosti tím, že zvýšíme horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u „hlavního“ postižení, a to maximálně o 10 %.